Praha - Výstava (02.12.1988, foto Mirek Kovář)

 

          Takže jsem pro vás všechny nascannoval další balík nostalgických fotek ze školních let a marně přemýšlím, odkud začít s komentářem. Asi takhle:

          V prvním ročníku gymnázia, ústavu zvaného Koněvka a pověstného po celém Brně, na nás připadl jako vyučující českého jazyka profesor Schneider. Pravda, příliš času na rozkoukání po nové škole nám nedal. Jeho nástup se dal přirovnat k tornádu. Přišel první hodinu do třídy, hned ze startu nás seřval jak malé sysly (což jsme ostatně byli), jak je prý možné, že nestojíme v pozoru a služba mu nepodává hlášení. Tehdy to bylo na školách snad celkem normální, to až teď si haranťata myslí, kdoví jaká nejsou chráněná zvířátka, ovšem prof. Schneider si na tom jako bývalý voják zakládal ze všech nejvíc. To bylo takové "ántré", abychom jako pochopili, že sranda se momentálně konat nebude. Cvičně nám za trest uložil udělat si doma asi z třiceti stran učebnice výpisky, pak se hluboce zamyslel a usoudil, že dost možná bylo "bu bu bu" a že by se mohl také představit. Prohlásil stylem Igora Hnízda z filmu Obecná škola (který samozřejmě ještě neexistoval) hromovým hlasem "Jmenuji se!", popadl křídu, napsal na tabuli obrovské "PhDr." a malé "Dušan Schneider" (abychom pochopili priority) a bylo naše seznámení u konce.

          Byl na nás v češtině jako pes a vyžadoval od nás takřka nemožné. Jeho oblíbenou zábavou byly snad každotýdenní písemky, jakmile člověk trochu zkopal začátek, ani to při opravování nečetl dál, celé mu to červeně poškrtal, pod to připsal velké taktéž červené "Šibe ti? - 5 !!!" a bylo vymalováno. Jak jsem se již zmínil v kapitole o horách, někteří mají žaludeční neurózy a poruchy spánku dodnes, jen si na něj letmo vzpomenou, ale třeba já, a nebyl jsem sám, jsem si ho docela oblíbil - a o tom bude řeč ještě dále. Ve vyučování vyžadoval takřka nemožné, ale jinak se s ním dalo vyjít.

          A byl to právě tento profesor Schneider, s nímž nám bylo souzeno jet na výlet do Prahy, jinak řečeno on ho pro nás vymyslel, naplánoval a uskutečnil. Sice jeden výlet do hlavního města je tuším i ve školních osnovách, my jsme však absolvovali díky němu dva. Někde zjistil, že je v prosinci v Praze výstava moderního umění, obrazy zapůjčené nějakou nadací (nechci být za blba, ale něco mi našeptává jméno Guggenheimova?), při té příležitosti jsme samozřejmě uskutečnili i první část prohlídky Prahy jakožto teda toho hlavního města. Pochopitelně se výpravy zúčastnil i náš třídní, profesor Mareš, skvělý učitel, ale ten je v tomto případě mírně irelevantní, řečeno moderní terminologií "out", nikdo už nesmaže, že jsme z našeho češtináře po třech měsících byli stále ještě dost na větvi a byl to pro nás prostě výlet s postrachem.

          Ještě jedna věc mi tak trochu utkvěla v paměti, a sice jak jsme cestou v autobuse zpívali a na pořad dne přišel i Karel Kryl. Profesor Schneider přišel do zadní části vozidla a zeptal se něco ve smyslu: "Vy zpíváte Kryla?", opřel se o sedadlo, chvíli si s námi pobrukoval a šel si zase sednout. Prostě asi tak.

          No a co říct k vlastním fotkám? Snažil jsem se je seřadit a rozdělit na několik částí, Mirek je měl sice opět kvůli doobjednávkám očíslované, ale ne popořadě. Upozorňuji, skutečně nejsou na všech snímcích impresionistická díla z výstavy, to je jen druhá část. První je věnována prohlídce města. Třetí je několik záběrů z různých kostelů, čtvrtá dofocení filmu ve škole a poslední oddíl je vyhrazen právě prof. Schneiderovi, kterého při příležitosti dofocování filmu Mirajs zaznamenal. Je to jedna z nejpověstnějších fotek (i s tou bílou tečkou na rtech - vada negativu), však vidíte, jak jsme si s ním pak vyhráli.

          Tak už pouze tři věci. Není mi jasné, co nás tehdy upoutalo na té "espézetce" na snímku č. 33. Nevím, co je to za ducha na fotce 25, ale to by spíš chtělo agenty Muldera a Scullyovou a do třetice, jestli si dobře vzpomínám, aby vyfotil tu ceduli od těch hajzlíků (č. 32), jsem Mirka nahecoval já, prostě mě na ní něco magnetizovalo. A to mi zůstalo dodnes, na cedule mám nějakou úchylku, ve všem vidím jiný smysl a kdoví co. Jo, a ještě, víte někdo proč mají ty fotky tak "profesionální úroveň"? Protože jsme je s Mirkem dělali sami, u nich v koupelně :o)

Aha, tak mi došlo mailem:

Zdar Egi,
tak jsem koukal na ty tvoje stranky a mam pro tebe osvezujici poznatek.
Tu fotku SPZ toho Arabace, to jsem te nahecoval ja :-))))
Uda

Tak aspoň něco se vyjasnilo.

 

Egi